Kdy zahájit výstup

Zahájení výstupu – při jakém tlaku?    (P10)

 U příležitosti přepnutí Aladina do módu SOS, se Jakub motivován tímto prožitkem rozhodl pro provětrání kalkulačky na několik potápěčských případech. To je skvělý nápad a dobrý impulz k malému opáčku. Opakování není nikdy dost, ale občas není vůle, proto je vhodné vždy využit nějakého takovéhoto pošťouchnutí.

 Takže i já jsem si položil otázku, mam 2x12, chci se vynořit se zbytkem 3 MPa (30 bar) a chci být v dané hloubce co nejdéle. K tomu je nutné přidat několik předpokladů, např. spotřebu (každý si musí zjistit sám), dekompresi (dle Buhlman tabulek, s 2x12 a maximalizovaným časem na dně už musím počítat s dekompresí od středních hloubek), rychlosti (dolu i nahoru 10 m/min). S tímto zadáním už mohu počítat a optimalizovat profil.

 Nu a zde je výsledek pouze pro uvedené zadání (na jiné lahve apod. nepřenositelné):

Hloubka

(m)

Max čas na dně   (min)

Spotřebovaný tlak na deco      (bar)

Tlak pro zahájení výstupu (deco+30rezerva)    (bar)

60

22

48

78

50

27

43

73

40

35

38

68

30

49

30

60

20

73

13

43

 

Co z tabulky plyne, pakliže půjdu do 50-ti metrů, musíme nejpozději při tlaku 73 Bar zahájit výstup. Dále, v menších hloubkách se mi logicky čas na dně prodlužuje a potřeba dekomprese zmenšuje.

Co z tabulky vidět není, ale opět to každého napadne (teda mělo by), pakliže budu mít menší spotřebu vzduchu, trávil bych před dosažením 73 Bar na dně více času a následná delší dekomprese by si vyžádala větší množství vzduchu, než ušetřím menší spotřebou, je tedy třeba kontrolovat i čas na dně.

 Tabulka hezká, ale cos ní?  V každém případě každý si musí udělat svojí!

 Dále by bylo vhodné zahustit výpočty a pak se hodnoty naučit, optimálně si na ně vytvořit nějaké zjednodušující pravidlo nebo si je zapsat do wetnotesu, což je DIR komunitou většinou zavrhováno. Dále lez přijmout komerčními divemastery zavedenou a užívanou zkratku, že ve 100 Bar (někdy 80 u mělčích) se točí a stoupá, jak je z tabulky vidět, vejde se do toho dekomprese i velká rezerva, zvlášť u mělkých ponorů. Tyto hodnoty lze rovněž vyexperimentovat svojí praxí, ale zvlášť u větších hloubek, které se přeci jen tak často neopakují, nastává problém s udržením výsledků ponoru v paměti.

 Samozřejmě je nutné dát si tyto údaje do dalších souvislostí, např. rock bottom na našem webu nebo GUE minimum gas na SP a vůbec se zamyslet nad plánováním ponorů!!!

 K tabulce vám pomůže buď mravenčí práce s kalkulačkou, nebo základní práce s tabulkovým procesorem či nějaký dekompresní program.

 I když tabulku nebudete využívat, doporučuji si udělat aspoň pár výpočtů na osvěžení znalostí z kurzu a vůbec k zamyšlení se nad problematikou a souvislostmi.

 

související

Rozhodl jsem se (Jakub 09), že pro nedostatek dobrých materiálů a časově vzdálenému společnému kurzu, vám napíšu postup plánování ponoru podle pravidla Rock Bottom.

Tasmanovo moře

Dlouhá cesta na nejjižnější bod Austrálie. Naprosto odlišný ekosystém se spoustou endemických druhů. Jakub měl to štěstí si tam alespoň zašnorchlovat.

Čajovnička Neratovice

Výstava podvodních fotografií v Čajovničce v Neratovicích- Antonín Šimčík „Pohled pod hladinu“