Kdy zahájit výstup

Zahájení výstupu – při jakém tlaku?    (P10)

 U příležitosti přepnutí Aladina do módu SOS, se Jakub motivován tímto prožitkem rozhodl pro provětrání kalkulačky na několik potápěčských případech. To je skvělý nápad a dobrý impulz k malému opáčku. Opakování není nikdy dost, ale občas není vůle, proto je vhodné vždy využit nějakého takovéhoto pošťouchnutí.

 Takže i já jsem si položil otázku, mam 2x12, chci se vynořit se zbytkem 3 MPa (30 bar) a chci být v dané hloubce co nejdéle. K tomu je nutné přidat několik předpokladů, např. spotřebu (každý si musí zjistit sám), dekompresi (dle Buhlman tabulek, s 2x12 a maximalizovaným časem na dně už musím počítat s dekompresí od středních hloubek), rychlosti (dolu i nahoru 10 m/min). S tímto zadáním už mohu počítat a optimalizovat profil.

 Nu a zde je výsledek pouze pro uvedené zadání (na jiné lahve apod. nepřenositelné):

Hloubka

(m)

Max čas na dně   (min)

Spotřebovaný tlak na deco      (bar)

Tlak pro zahájení výstupu (deco+30rezerva)    (bar)

60

22

48

78

50

27

43

73

40

35

38

68

30

49

30

60

20

73

13

43

 

Co z tabulky plyne, pakliže půjdu do 50-ti metrů, musíme nejpozději při tlaku 73 Bar zahájit výstup. Dále, v menších hloubkách se mi logicky čas na dně prodlužuje a potřeba dekomprese zmenšuje.

Co z tabulky vidět není, ale opět to každého napadne (teda mělo by), pakliže budu mít menší spotřebu vzduchu, trávil bych před dosažením 73 Bar na dně více času a následná delší dekomprese by si vyžádala větší množství vzduchu, než ušetřím menší spotřebou, je tedy třeba kontrolovat i čas na dně.

 Tabulka hezká, ale cos ní?  V každém případě každý si musí udělat svojí!

 Dále by bylo vhodné zahustit výpočty a pak se hodnoty naučit, optimálně si na ně vytvořit nějaké zjednodušující pravidlo nebo si je zapsat do wetnotesu, což je DIR komunitou většinou zavrhováno. Dále lez přijmout komerčními divemastery zavedenou a užívanou zkratku, že ve 100 Bar (někdy 80 u mělčích) se točí a stoupá, jak je z tabulky vidět, vejde se do toho dekomprese i velká rezerva, zvlášť u mělkých ponorů. Tyto hodnoty lze rovněž vyexperimentovat svojí praxí, ale zvlášť u větších hloubek, které se přeci jen tak často neopakují, nastává problém s udržením výsledků ponoru v paměti.

 Samozřejmě je nutné dát si tyto údaje do dalších souvislostí, např. rock bottom na našem webu nebo GUE minimum gas na SP a vůbec se zamyslet nad plánováním ponorů!!!

 K tabulce vám pomůže buď mravenčí práce s kalkulačkou, nebo základní práce s tabulkovým procesorem či nějaký dekompresní program.

 I když tabulku nebudete využívat, doporučuji si udělat aspoň pár výpočtů na osvěžení znalostí z kurzu a vůbec k zamyšlení se nad problematikou a souvislostmi.

 

související

Rozhodl jsem se (Jakub 09), že pro nedostatek dobrých materiálů a časově vzdálenému společnému kurzu, vám napíšu postup plánování ponoru podle pravidla Rock Bottom.

PRAGOAQUANAUT na Jizerské 50

Byly doby, kdy ledy byly tlusté a obleky tenké, v té době to začalo... AKTUALIZACE!

hrad Karlštejn 2013

Klub Pragoaquanaut ve spolupráci s klubem Speleoaqunaut podnikl 4.11.2012 průzkumný sestup do hradní studny na Karleštejně. V roce 2013 se klub na hrad vrátil na doměření a přípravu výstavy.